Maastrichtská dohoda, konečné řešení pro Evropu - Johannes Rothkranz

Zda je překládané dílo skvělou analytickou studií hrozné reality, nebo pouze výstředním kriminalistickým pamfletem, o tom už musí rozhodnout sám čtenář podle vlastních schopností logického úsudku. V každém případě však přichází za pět minut dvanáct – pokud i to není příliš optimistické – aby nic netušícím a nepředvídavým Evropanům přesvědčivými argumenty vysvětlilo co je na ně chystáno. Jde o doslova a do písmene o bezbožný a hanebný plán, podle něhož mají být evropské národy pomocí tzv. Maastrichtské dohody o Evropské unii vydány úplně a neodvolatelně na pospas zlověstným a celosvětově organizovaným mocnostem, jejichž stěžejním cílem je „zničení křesťanství, národností a svobody Evropy“, jak napsal už roku 1948 osvícený šéfredaktor „Times“.

Lži z Medžugorji - Johannes Rothkranz

Poté, co se s předstíraným „zjevením“ již na naší stránce vypořádal – jak věříme – dostatečně E. Michael Jones svým „Tajemstvím Medžugorji“, neměli bychom potřebu se k tématu znovu vracet. Nebýt ovšem toho, že pokoncilní vatikánská sekta, místo aby nechala na blamáž potichu zapomenout, z ní příznačně ještě potichu udělala „jedenácté přikázání“: V Gospu z Medžugorji věřiti budeš!

Přiznejme, že to může znít divně: „Lži o Medžugorji“. Věc lze samozřejmě formulovat i jinak: „Pravda o Medžugorji“. Právě tak to svého času udělal mostarský biskup, msgre Pavao Zanić, do jehož diecéze – jak známo – mezitím již světoznámé „místo zjevení“ náleží. Avšak podle nepochybně nejlépe informovaného vrchního diecézního pastýře v jeho prohlášení z jara 1990 jsou právě tam důvěřiví poutníci do slova a do písmene obelháváni a podváděni.

La Salette: velké poselství pro konec času - Oskar Schmitt

19. září 1846 zazněla na vrchu u La Saletty – tehdy zcela neuvěřitelná – slova Matky Boží: „Řím ztratí víru a stane se sídlem Antikrista.“

Je tedy jen logické, že se současná pokoncilní sekta nechce znát především k této větě velkého zjevení, která na ni doslova ukazuje prstem. Podivná nová církev se samozřejmě zmocnila La Saletty i všech dalších míst skutečného mariánského zjevení a pořádá tam své protestantizující „hostiny“ namísto skutečné mešní oběti, čímž jen sama chtě nechtě potvrzuje hrozná, výše citovaná slova Matky Boží: „Řím ztratí víru a stane se sídlem Antikrista.“

Je pak už jen příznačné, že oficiální, tj. „pokoncilní“ stranou je uznávána pouze první část poselství. V současném římském vakuu se tedy etablovaly mocenské pozice předchůdců Antikrista a nakonec pak i on sám.

Křížová cesta Ruska - Theodor von Winberg

Winbergova kniha z roku 1922 není pouze pozoruhodným výkladem vzniku a vývoje ruské státnosti a kronikou tzv. demokratické i později bolševické revoluce v Rusku – jde mnohem hlouběji, až na samý kořen zla! Jasně a přesvědčivě ukazuje prstem na skutečné původce a před užaslýma očima čtenáře líčí dlouholetou a neúnavnou přípravu toho, co později vešlo do dějin jako Velká říjnová socialistická revoluce. „Tento jev je právě důsledkem neodpovědné a zhoubně působící židovské revoluční agitace během více než padesáti let.“ Naprosto otevřeně a plným právem nazývá věci i jejich protagonisty pravým jménem – tedy revolucí židozednářskou!

„Dokonce ani dnes pořád ještě nechce tolik chytrých a skutečně vzdělaných lidí uvěřit, že existuje tajná, mocná a internacionálně organizovaná židozednářská síla, usilující o světovládu, k jejímuž dosažení se musí nejdříve zmocnit všech gójů!

II. vatikánský koncil a židovská otázka - Leon de Poncins

Již nežijící vynikající francouzský znalec zednářstva i mnoha dalších pomocníků Satanovy synagogy, katolický autor Leon de Poncins, nám v předkládané studii z roku 1992 již titulem ukazuje, co je jejím hlavním tématem. Snad i proto v autorově vlasti, ve Francii, mohla být publikována pouze ve výtahu. V úplnosti vyšla dosud jen v angličtině a němčině, a nyní se dostává poprvé do ruky i našemu čtenáři. Není divu, že jistým kruhům není její rozšíření po chuti, protože třeba o neblahé postavě kardinála Bey autor říká:

„Je původem Žid (jeho jméno zní ve skutečnosti Beja nebo Behar a oba jeho bezprostřední zástupci msgre Baum a msgre Oesterreicher jsou konvertovaní Židé). … Poté, co byla věc časopisem předána veřejnosti a Vatikán mlčel, jsme povinni konstatovat, že v Římě vznesené žaloby proti kardinálu Beovi jsou oprávněné, že totiž udržoval tajné spojení se špičkami B’nai B’rith a ostatních velkých organizací světového Židovstva, aby napomáhal triumfu židovského stanoviska na koncilu, a že B’nai B’rith po celou dobu trvání koncilu vykonával skrytý dohled nad Vatikánem i papežem.“

Fenomén UFO identifikován! - Alain Kérizo

Tématika předkládané práce může být v naší souvislosti pro někoho překvapivá jen na první pohled. Rozhodně není naším záměrem přidávat další titul k již tak obrovitému množství literatury o tzv. „fenoménu UFO“. Čtenář se o tom může přesvědčit letmým – ale raději pozorným – nahlédnutím do přehledu obsahu předkládané knihy. „Existuje nepřeberné množství knih k této problematice, které právě tím, že chtějí něco za každou cenu dokázat, nedokazují vůbec nic.“

„Fenomén UFO se v průběhu 20. století rozvíjel s přímo fantastickým časovým i prostorovým zrychlením. Od r. 1945 se dostával do povědomí spolu s globalizací. Jak jsme již výše konstatovali, zmíněný fenomén provázel člověka a jeho osud po všechny časy – s výjimkou výpadků (ve středověku) – s mimořádnou schopností přeměn a proměn. Tato trvalost fenoménu přivedla ufology k závěru, že jde o základní jádro všech náboženství, a proto o náboženství. Jak jsme si nicméně na průběhu dějin ukázali, je jeho výskyt neslučitelný s určitými náboženskými projevy; křesťanství je mu nesnesitelné, ba dokonce je nenávidí a nesnaží se je jako takové zahrnout.“

Ekumenický podvod aneb kdo má užitek z ekumeny? - Helmut Friedlmayer

„Téma ‚ekumenický podvod‘ je jakýmsi volným pokračováním mé knihy s titulem ‚Bludná učení v novém světovém katechismu‘, říká autor hned v předmluvě, a logická souvislost obou prací je také zcela zřejmá, protože jedno se nevyhnutelně odvíjí od druhého. Proto by si čtenář neměl nechat ujít ani toto drobnější dílo velice dobře informovaného a zasloužilého spisovatele.

„Podle kardinála Ruffiniho je nanejvýš pochybné, zda může ke znovusmíření mezi Židy a křesťany vůbec kdy dojít, protože Židé podle svého učení nepovažují křesťany za lidi, nýbrž za pouhý dobytek.“

V následujících kapitolách autor potvrzuje kardinálův názor a prokazuje správnost jeho tušení, že údajné znovusmíření mezi Židy a křesťany je pouze obrovský a nesmírně nebezpečný podvod.

Celá pravda o OPUSU DEI - Alfonso Carlos de Borbón

Kniha spisovatele Alfonsa Carlose de Borbón (pseudonym) o podivné instituci Opus Dei nese ve španělském originále výstižný titul „Opus Judei“, tedy název, který sám o vzniku a cíli této sekty říká všechno podstatné.

Autor k tomu mimo mnohé jiné říká: „Další maxima Talmudu, kterou se Escrivovy stoupenci Opusu Dei doslova a do písmene řídí, zní: ‚Všude tam, kde se Židé usídlí, mají za povinnost stát se vládci a dokud jimi nejsou, musí se považovat za psance a zajatce, byť by se jim podařilo ovládnout některé z národů. Do té doby, než ovládnou všechny, nesmějí přestat volat: Jaké to utrpení! Jaká hanba!‘“

Rafinované metody verbování a bez přehánění otrokářské zacházení s již polapenými členy Opusu Dei, popisované v autorově studii, platí mutatis mutandis i na všechny ostatní judaizované sekty jako jsou Jehovisté, hnutí Taizé, tzv. Letničáři atd. Autor podrobně dokládá, že Opus Dei není Dílem Božím, nýbrž na zednářských principech postavenou judaizovanou protikřesťanskou sektou, tedy Dílem Satanovým.

Bludná učení v novém světovém katechismu - Helmut Friedlmayer

Jak napovídá již samotný podtitul, je hlavním tématem předkládaného díla ukázat na ničení víry protikřesťanskou gnosí židovské kabbaly. A řekněme si hned, že autor je doslova mistrem jasného a pregnantního podávání skutečností:

„Gnostiky tak pomlouvaná a vysmívaná ‚světská moc‘ papežství a Církve i s tím spojený vliv Církve na světové dějiny mají nyní skončit a udělat místo novému věku. S rozkladem ‚Svaté říše římské‘ a posledních monarchií, s koncem spojení mezi trůnem a oltářem, vypovězením království Kristova nad národy, začala na konci první světové války nová éra demokracie. S hnutím ‚Pryč od Říma‘ spojený nacionalismus 19. století rozbil katolický univerzalismus, a jako své vyvrcholení současně zplodil stát Izrael. Rostoucí význam Židovstva nejenže uspíšil postupující rozklad křesťanské společnosti, nýbrž i překonání nacionalismu židovsko-mesiánsky založeným hnutím směrem k nové internacionální ‚jednotě lidstva‘. Sledujeme-li vývoj nového sociálního těla nadcházejícího mesiánského věku, pak na konci 19. a začátku 20. století vidíme nástup početných sjednocovacích hnutí jako panislámského, panamerického, pangermánského a panslávského vedle panevropského. Jak potvrdil sám Coudenhove-Kalergi, zakladatel posledně jmenovaného, bylo panevropské hnutí v prvních třech letech financováno židovskými příznivci světové jednoty Louisem Rothschildem a Maxem Warburgem. Coudenhove-Kalergi byl s Angličanem L. S. Amerym zajedno v nutnosti rozdělení světa do několika velkých celků a sám byl přesvědčen, že by ‚Spojené státy evropské’ měly tvořit sekci uvnitř Společnosti národů.“

Assisi a nové náboženství Jana Pavla II. - Manfred Jacobs

Tzv. modlitební den světových náboženství za mír v Assisi 27. října 1986 byl nesporně jedním z nejohavnějších činů v dlouhých dějinách katolické církve.

„Okolnost, že Jan Pavel II. jako první papež v dějinách Církve sezval představitele „světových náboženství” k polyteistické kultovní oslavě a spolu s reprezentanty ostatních křesťanských společenstev se tohoto aktu zúčastnil, je z pohledu opravdu křesťanské teologie vskutku historický skandál, těžké provinění proti prvnímu Božímu přikázání!

V nové římsko-ekumenické církvi se na celou událost již pozapomíná. A v pravé církvi Kristově dosud věrných kruzích bohužel pomalu také. Proto je důležité předkládanou prací znovu připomenout neblahou událost v Assisi v celé její hrůznosti.

Syndikovat obsah