Konečné řešení otázky cikánské v Českých zemích - Bc. Jiří Gaudin

O tzv. „cikánském problému“ bylo napsáno a řečeno mnohé. Každý Čech, Moravan a Slezan je dennodenně konfrontován s působením cikánského etnika ať už osobně, nebo skrze média. Není pochyb, že nad propagandistickými spoty o kulturně přínosných hudebních festivalech převládají politicky korektně komentované zprávy od drobných prohřešků až po závažnou trestnou činnost.Cikánské etnikum obývá české území po řadu staletí, ale za celou dobu nebylo schopné se přizpůsobit majoritní společnosti ba naopak, dostávalo se průběžně do konfliktů s původním obyvatelstvem, což mělo za následek rostoucí negativní hodnocení ze strany majority. Řešení cikánské problematiky se nazývalo Otázkou cikánskou či Řešením otázky cikánské. S historií cikánské komunity nejen na území dnešní České republiky seznamuje čtenáře kapitola první. Tento historický exkurz osvětlí i historické přístupy majority k řešení Otázky cikánské.

Co je to rasismus? - Dr. William L. Pierce

Pojďme si dnes pohovořit o rasismu a záležitostech s ním souvisejících. Těžko najdeme téma, které průměrného bělocha víc podráždí, které ho víc znepokojí. Před 50 nebo 60 lety lidi dráždily řeči o sexu. Otevřeně a upřímně o něm mluvil skutečně málokdo. Lidi to uvádělo do rozpaků. Kdykoliv na toto téma narazili, používali nejrůznější eufemizmy a vyhýbali se zmiňování
věcí nebo používání výrazů, kvůli kterým by se museli červenat. Při slušném rozhovoru o ženách se například nesmělo říct ani slovo noha. Kvůli asociacím, které vyvolávalo, se člověk totiž příliš blížil k hranici pornografie.

Bílí a černí: 100 faktů (a jedna lež) - Roger Roots

„Pokud by naše budovy, naše silnice a naše železnice měly být rozbity, mohli bychom je znovu postavit. Pokud by naše města měla být zničena, ze samých trosek bychom mohli vztyčit novější a ještě větší. Dokonce i kdyby naše ozbrojená moc byla rozdrcena, mohli bychom vychovat syny, kteří by naši sílu obnovili. Ale pokud by se krev naší bílé rasy měla zkazit a smísit se s africkou krví, pak by nynější velikost Spojených států amerických byla zničena a veškerá naděje na civilizaci by byla pro černošskou Ameriku stejně nemožná, jako by bylo nemožné vykoupení a obnova krve bílého člověka, která byla smíšena s krví černošskou.“ (Senátor Theodore G. Bilbo z Mississippi, 1947)

Na stránkách této brožury se nachází 100 faktů, z nichž drtivou většinu lze ověřit v jakékoliv řadě encyklopedií, almanachů, textů o psychologii a jiných příručkách běžně dostupných v každé veřejné knihovně.

White Power - George Lincoln Rockwell

Na sklonku století, jehož dominantním rysem je rozmach dekadence, rozkladu a zvrhlosti v takové míře, jakou nepoznalo celé předcházející milénium, na sklonku století, jež povýšilo komedianty nad bohy a z oplzlosti učinilo kult, na sklonku století, které s bravurní elegancí popřelo dílo věčné Přírody a ty, kteří se byť jen náznakem pokusili vytrhnout ze jha novodobých otrokářů, trestá tím, co je od prvobytně pospolné společnosti hodnoceno jako trest nejvyšší - vyvržením ze společnosti, na sklonku tohoto století se vám dostává do rukou kniha, jejíž autor byl ryzím prototypem árijského nadčlověka druhé poloviny dvacátého století, mužem, který povstal, bojoval a padl za svůj ideál ne kvůli profitu, luxusu či privilegiím, ale s úsilím o vítězství super-idealistických železných tezí a zákonů všemocného Univerza.Tato kniha byla právem častokráte nazývána "biblí" bílého, árijského člověka a pokud by svět nebyl opředen vlákny "neviditelné okupační vlády", byla by jistě jedním z děl, na něž by byla naše civilizace právem hrdá. Snad je její přítomnost ve vašich rukou prvním krokem na cestě k procitnutí a vysvobození z předsálí inferna.

Vzkaz - Roman Skružný

Moje nejstarší vzpomínky sahají asi do doby, kdy jsem šel poprvé do školy. A jelikož jsem se narodil 31. října 1932, šel jsem do první třídy 1. září 1938. Vůbec se nedá říci, že bych se do školy nějak zvlášt těšil. Bylo to pro mne cosi neznámého a tajemného, něco, čeho jsem se tak trochu bál. Snad to bylo i tím, že jsem byl od přírody spíše uzavřenější a samotářské povahy. Nikdy jsem třeba necítil potřebu mít kolem sebe spoustu kamarádů, nikdy jsem také nehrál takzvané kolektivní hry a sporty (dodnes neznám jejich nejzákladnější pravidla a kdybych kupříkladu musel z nějakého důvodu jít na fotbal, nebo se na něj jen dívat v televizi, tak bych se celou dobu strašně nudil a byla by to pro mne ztráta času). Můj zájem se nesl zcela jiným směrem a zkušený psycholog by patrně řekl, že to nebylo zrovna tak docela správné, určitě ne normální. Byl jsem až chorobně zvídavé dítě.

Lincoln Rockwell: život nacionálního socialisty - William L. Pierce

GEORGE LINCOLN ROCKWELL se narodil 9. března 1918 v Bloomingtonu, v malém zemědělském městě s těžbou uhlí uprostřed Illinois. Oba jeho rodiče byli divadelní umělci. Jeho otec, George Lovejoy Rockwell, byl osmadvacetiletý estrádní komik anglicko-skotského původu. Jeho matka, rozená Claire Schade, byla mladá německo-francouzská baletka z rodinné taneční skupiny. Jeho rodiče se rozvedli, když mu bylo šest let. Během několika dalších let žili on a jeho mladší sourozenci střídavě s matkou i otcem. Mladý Rockwell prožil větší část svého mládí v Maine, na Rhode Island a v New Jersey. Jeho otec se usadil v malém pobřežním městě v Maine a Rockwell přes léto pobýval tam; navštěvoval školu v Atlantic City a později, v průběhu zim, v Providence. V pozdějších letech rád vzpomínal na letní dny strávené na plážích Maine, na turistiku v lesích nebo na prozkoumávání zátok a úžlabin na pobřeží se svou plachetnicí, kterou si sám postavil ze starého člunu. Rockwell během těchto ranných let strávených s otcem získal doživotní lásku k plachtění a k moři.

In hoc signo vinces - George Lincoln Rockwell

Dlouhodobý trvalý úspěch v jakémkoliv lidském konání není nikdy výsledek slepé náhody. Dosažení jasně vytyčeného cíle, ať se jedná o pohyb z bodu X do bodu Y, stavbu domu nebo organizování obchodu, je vždy výsledkem tří věcí:1) Duševních schopností nutných k pochopení problému, počítání s odporem a zvolení nejlepší cesty k překonání tohoto odporu na cestě k cíli;2) Vůle a odhodlanosti udělat vše, co je nezbytné k dosažení vytouženého cíle bez ohledu na překážky;3) Fyzických možností, síly a odvahy dokázat provést plán a bojovat s použitím rozumu a nezlomné vůle.Jestliže některý z těchto tří elementů bude v kterémkoliv směru nedostatečný, neúspěch je předpokládaným a nevyhnutelným následkem.

Zánik Varšavy - K.O. Zottmann (1944)

Varšavské povstání v roce 1944 zůstane povždy tragicky poučnou episodou této války. Polská povstání mají smutnou tradici. Všechna byla zahajována bez rozvahy, proti vůli značné části národa, bez jasného politického cíle a všechna také přivodila polskému národu zhoršení jeho politických poměrů a úbytek národní síly. Tak bylo za listopadového povstání v roce 1830, za lednového povstání v roce 1863 a za revolučních bouří v roce 1905. Žádné z nich ovšem nestálo tolik obětí na lidské krvi a na kulturních statcích jako urputné boje letošního roku.

Revoluce v myšlení - Otto Dietrich (1940)

Tato přednáška říšského tiskového šéfa dr. Otto Dietricha, čelného průkopníka nového Německa, je podle našeho mínění v dvojím směru obzvláště vhodná pro českého čtenáře. Především svým vymezením látky. Obrací se totiž s největší otevřeností k několika základním společenským otázkám, jichž řešení patřilo vždy právě u Čechů k nejoblíbenějším. Je to hlavně problém jednotlivce, svobody, rovnosti a výběru.

Politická a společenská doktrína fašismu - Benito Mussolini

Jako každý silný politický světový názor je také faššismus, v teorii i praxi, činnost zakládající se na doktríně, která vzeššla ze současného systému historických sil, zůstává v ní zakotvena a působí z vnitřku navenek. Tato doktrína má proto formu, která souvisí s předpoklady místa a času, ale má zároveň ideální obsah, který ji ve vyšššší historii myššlení povyššuje na formuli pravdy. Nepočíná si na světě čistě duchovně jako lidská vůle, která ovládá vššecko bez ohledu na pomíjivou a zvlṚtní realitu, na kterou se má působit, a na obecnou realitu, ze které ta první čerpá své bytí a svůj žživot. Abychom pochopili lidstvo, musíme znát člověka, a abychom porozuměli člověku, musíme znát realitu jeho zákonů. Neexistuje žžádné pojetí státu, které není vlastně v základě žživotní koncepcí. Filosofie nebo intuice, systém idejí, který se rozvíjí v logické stavbě, nebo který je shrnut ve vizi nebo ve víře, vžždycky to bude, aspoň podle vnitřního rozvržžení, organický světový názor.

Syndikovat obsah