Manifest komunistické strany

Evropou obchází strašidlo - strašidlo komunismu. Ke svaté štvanici na toto strašidlo se spojily všechny mocnosti staré Evropy - papež i car, Metternich i Guizot, francouzští radikálové i němečtí policajti. Kde je opoziční strana, která by nebyla svými vládnoucími odpůrci vykřičena jako komunistická, kde je opoziční strana, která by opět potupnou výtku komunismu nevmetla
ve tvář jak pokrokovějším opozičníkům, tak i svým reakčním odpůrcům? Z této zkušenosti vyplývá dvojí. Komunismus je již uznáván všemi evropskými mocnostmi za moc. Je svrchovaný čas, aby komunisté otevřeně před celým světem vyložili své názory, své cíle a své snahy a proti báchorkám o strašidle komunismu postavili manifest strany samé. Proto se v Londýně
shromáždili komunisté nejrůznějších národností a sepsali tento manifest, který uveřejní v jazyku anglickém, francouzském, německém, italském, vlámském a dánském.

Analýza 17. listopadu 1989 - Miroslav Dolejší

Základní mystifikací je tvrzení že, 17. 11. 1989 došlo v Československu ke spontánní revoluci obyvatelstva proti vládě KSČ. Tento politický převrat byl připravován přibližně od června 1988, přičemž situace k němu byly vypracovány už od prověrek v KSČ 1969-70 a založení Charty 77. Tento závěr dokládají tato fakta:

1) K převratům došlo ve všech komunistických státech Evropy synchronizovaně v průběhu 7 měsíců. Z hlediska sociologického a psychologického je vyloučeno, aby tyto převraty byly uskutečněny spontánně, neorganizovaným, dezorientovaným a víceméně loajálním obyvatelstvem, proti téměř neomezené moci komunistických vlád těchto zemí, zajišťovaných vojensky a bezpečnostně druhou největší mocností světa - SSSR, jejíž síla nebyla otřesena.

2) Výsledkem všech těchto převratů je ponechání moci v rukou komunistických stran - více nebo méně skrytě (přejmenování stran, taktické úpravy pogramů, přesun skrytých kádrových rezerv do vedení a naopak, atd.).

Veden démony: Mohamed očima svých současníků - Adelgunde Mertensackerová

Předkládané dílko je výsledkem dlouholetého studia islámu. Zprávy a citáty jsou převzaty výhradně z pramenů, které islámští učenci uznávají za autentické.

Jde především o „korán“, podle islámského pojetí doslovné zjevení Alláhovo, a dále o tradiční podání Mohamedova života slov ve sbírkách „hadith“, které jsou muslimy považovány za stejně závazné jako korán.

Pohltí nás islám! - Beat Christian Bäschlin

Ve Francii se nám předvádí budoucnost Evropy - Francie se stává africkou provincií. Svébytnost a samostatnost Evropy mizí a současně s tím dodává islám africkým přistěhovalcům velkou sebejistotu a sebevědomí. V důsledku toho také zůstávají nově příchozí lhostejní ba nepřátelští vůči evropským vlivům.

Od padesátých let se probrali politicko-náboženští vůdcové „spícího“ islámu a rozpoutali mohutnou vlnu islámské religiozity. Nově probuzený islám soustřeďuje a posiluje přistěhovalce do Evropy a bez ohledu na rasová ohraničení jim dodává pocitu sounáležitosti. Počítat ještě dnes s možností nějaké asimilace islámských přistěhovalců by bylo - přinejmenším - pošetilé! Upadající a dekadentní kultura Evropy již není schopna islámu odolávat.

Odkud pochází islám - Curzio Nitoglia

Italský katolický kněz Curzio Nitoglia v rozsahem drobné, ale významem nesmírné studii (německá verze 1998) ukazuje skutečné ideologické pozadí islámu, a současně odhaluje skryté hnací síly za dlouhodobou islamizací křesťanské Evropy. Předkládaná práce je velice zdařilým a potřebným doplňkem i protějškem tématické studie německého magistra teologie Johanna Rothkranze s českým titulem „Kdo skutečně řídí islám“. Kdo se chce na základě nesporných důkazů poučit o praktické strategii a taktice ďábelského plánu využívání fenoménu islám Satanovou synagogou, má k tomu nyní vhodnou a vítanou příležitost.

Kdo skutečně řídí islám - Johannes Rothkranz

Studie německého autora, magistra teologie Johanna Rothkranze, z roku 1996 usvědčuje ze lži kontrolovaná média, která neinformované veřejnosti systematicky líčí „radikální islám“ jako světovou hrozbu terorismu. Autor podrobně dokládá, že ve skutečnosti je islámský „fundamentalismus“ pouhým nástrojem Sionu, „bezzubým lvem“, podle prastarého a dokonale osvědčeného receptu personálně infiltrován od vrcholu, politicky (a pro zuřivě zaslepené masy nepozorovaně) sváděný na slepou kolej. Autor spolehlivě dokládá, že vedení islámu je skrytě řízeno zednáři, marany i tajnými službami v čele s Mossadem, a také ukazuje, jak Sion pomocí přílivu islámských „přistěhovalců“ do Evropy současně všemožně podporuje „multikulturní“ a „multietnický“ rozklad křesťanství a zvláště katolické Církve, i když stranou smrtelně záludného útoku nezůstává ani protestantství a pravoslaví.

Zbraně: mýty a fakta

V moderní evropské kultuře snad neexistuje předmět opředený tolika mýty, jako střelná zbraň. B잾ný člověk ví, co to je, ale v praxi se s tím téměř vůbec nesetkává. Jeho názor je proto odtržžený od reality a formovaný téměř výhradně pověstmi z druhé ruky. Považžuje zbraně za přirozeně nebezpečné, možžná dokonce zlé, protožže v novinách často čte o jejich zneužžití; netušší vššak, jak vypadá celkový obraz, z nějžž mu média předkládají jen pečlivě vybrané střípky.

Sluneční aktivita: o vlivu nejbližší hvězdy na Zemi - Akademie věd ČR

Země je jednou z planet obíhajících kolem velké hvězdy – Slunce. Společně vytvářejí naší sluneční soustavu. Veškerý život na Zemi – rostlinný, živočišný i lidský – závisí na Slunci. Energie vysílaná Sluncem ohřívá povrch naší planety, uvádí do pohybu vítr, vlny i mořské proudy, působí změny počasí i koloběh vody. Sluneční světlo umožňuje fotosyntézu rostlin – zajišťuje potravu a kyslík, na nichž rostliny závisejí. Skutečnost, že Země je vůbec obyvatelná, je způsobena jejím postavením ve sluneční soustavě, otáčením okolo vlastní osy, během kolem Slunce a “neměnným“ sklonem zemské osy. Bez toho všeho a bez dýchatelné atmosféry, která zahaluje a chrání Zemi, by naše planeta byla stejně pustá jako její nejbližší sousedé Venuše a Mars.

Pražský politický proces ve věci Týdeníku Politika - Jaroslav Voříšek

Rozsudkem samosoudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 JUDr. Heleny Králové ze dne 22. září 1994 byl šéfredaktor Týdeníku Politika Josef Tomáš odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody na sedm měsíců s podmíněným odkladem výkonu trestu na zkušební dobu dvou roků, dále k zákazu činnosti, spočívající ve výkonu funkce spojené s publikační činností, na dobu dvou
roků a k propadnutí věcí, vedených jako soudní přílohy.

Rozsudek byl dne 25. listopadu 1994 rozhodnutím Městského soudu pro Prahu za předsednictví JUDr. Petra Stutziga potvrzen.
Tímto zdánlivě nepříliš tvrdým trestem tedy po juristické stránce skončil případ Týdeníku Politika, který po takovou dobu zaměstnával tolik lidí tak rozdílným způsobem.

Peníze v rukou státu: jak vláda zničila naše peníze - Murray N. Rothbard

Když roku 1628 publikoval William Harvey svou práci o krevním oběhu v lidském těle, patrně netušil, že jeho objev učaruje i učencům z jiných oborů. O dvě desetiletí později totiž označil jeho krajan William Potter peníze za životodárnou krev společnosti a na tomto přirovnání postavil svoji argumentaci ve prospěch vytváření papírových peněz: čím více krve, tím více života – čím více peněz, tím větší produkce!

Odhlédneme-li od nesmyslnosti (a často, jako v tomto případě, katastrofálních důsledků) takovýchto analogií mezi přírodními a společenskými vědami, lze z dodnes velmi populárního Potterova podobenství vyvodit jeden zásadní poznatek: peníze hrají ve vývoji lidstva zcela klíčovou a nepostradatelnou roli.

Syndikovat obsah