Záhady světovlády: poválečné úvahy - Rudolf Vrba (1923)

Dne 11. listopadu 19181 podepsal zavražděný Dr. Erzberger v lese compiègneském kapitulaci Německa. Tím byla válka světová jen zdánlivě ukončena. Žid Lansing poslal kvapem americké armády nazpět. Tak rozbil velkou koalici, která se utvořila proti Německu. Tím se stalo Německo opět pánem situace a podepsaný mír versaillský stal se bezcenným. Židovskou revolucí zničené Rusko zmizelo a tím ztratili Slované svou oporu. Co bude dále se odehrávati a zda při tom obstojí existence česko-slovenské republiky, je zastřeno neproniknutelnou rouškou budoucnosti.

Německo se na světovou válku po vítězství u Sedanu r. 1871 připravovalo plných 40 let. Němci byli tu za jedno jak v Německu, tak v Rakousku. Věrnými spojenci Němců byli a budou vždy Maďaři a Turci. — K této alianci věrně pak drží Židé celého světa. Každý Žid mluví německy, ať bydlí v Tunisu nebo v Berlíně.

Německý generální štáb měl přesně vypočteno, že světová válka potrvá tři měsíce. Kalkuloval ovšem s naprostou jistotou předem, že angličtí občané či kupci nesáhnou k meči. Tento předpoklad selhal, londýnští kupci vyhlásili válku a Berlín se při tom otřásal ve svých základech. Nyní platilo ovšem slovo lorda Kitchenera, že válka potrvá nejméně 4 roky. Ve Vídni měl nedávno přednášku plukovník Glaise-Horstenau o tom, jak veliká koalice dohody kolísala dlouhou dobu v názorech, jak rozděliti a uspořádati Evropu, až nastane klid zbraní.

Úprk rozumu: politická korektnost a smrt veřejné rozpravy ve Velké Británii - Anthony Browne

Známý britský novinář Anthony Browne se ve svém eseji zabývá jedním z klíčových fenoménů současného veřejného života - politickou korektností. Na rozdíl od jiných kritických textů se však neomezuje na pouhé okrajové projevy, jakými jsou leckdy komicky neústrojná "korektní" pojmenování, jeho analýza směřuje do hloubky. Politickou korektnost chápe jako ideologii, jež výrazně formuje nejen vyjadřování, ale hlavně myšlení a postoje jednotlivců i skupin, zvláště těch mediálně a politicky aktivních.

Kde se vzala ideová struktura, v jejímž jménu je moderní západní člověk ochoten tolerovat cenzuru a autocenzuru? Jaké jsou její kořeny? A komu a čemu v konečném důsledku slouží? To jsou jen některé z velmi provokativních otázek, jež si autor v této knize pokládá.

Epištoly k národu 2 (1927)

Stále se mluví o hradní politice, Masarykově realismu, kompromisním i nekompromisním nacionalismu, nutno tedy jíti do základu a ujasniti si podstatné rozdíly nacionalismu našeho a levicového, tedy socialisticko-realistického.

V inteligenci dnes zásluhou reklamy politiky hradní, která se kryje vděčností k osvoboditelům, opanoval mysl realismus. Nuž, promluvíme si o něm důkladněji.

Zakladatelem a vybudovatelem realismu je Masaryk. S ním stojí a padá.

Masaryk hned v počátcích své činnosti v Čechách zdůrazňoval, že nacionalismus český musí míti kulturní obsah. A ten je: humanita (lidství). Toť náš cíl a program, humanitní musí bytí i naše taktika. Humanitu dlužno bráti nejen ve smyslu nacionálním, také ve smyslu sociálním. Humanita je záštitou národů malých a slabých. Úkolem naším jest — humanitní ideály naší náboženské reformace domysliti, odčiniti rok 1487, kdy pánové ujařmili lid, provést reformaci sociální. Masaryk je člověk veskrz náboženský, proto neústupně zdůrazňuje náboženský podklad ideálů humanitních.

Mýtus o odstranění komunismu solidaritou - Polski Związek Patriotyczny

Rozsahem nevelká analýza mýtu o odstranění komunismu „Solidaritou“, postavená na spolehlivých pramenech, je prakticky obdobou stejné bajky o Chartě 77 a je tedy poučná i po našeho čtenáře; s tím rozdílem, že – s výjimkou „Analýzy 17. listopadu 1989“ M. Dolejšího – nemáme u nás srovnatelný materiál.
Autor správně poukazuje na očividnou shodu „demokratizačních procesů“ v Polsku, Československu (1968) i v samotném Sovětském svazu, jejichž cílem rozhodně nebylo nastolení demokracie a blahobytného tržního hospodářství, nýbrž rozložení již nepotřebného komunistického bloku s následnou instalací stále otevřenější světovlády sionistického Židovstva prostřednictvím internacionálního zednářstva a mnohonásobně zakonspirovaných vlivových agentur.
Krátce po „převratu“ 1989 tehdejší prezident V. Havel předal izraelské tajné službě, Mossadu, personální svazky agentů první správy StB (kontrarozvědné zahraniční služby) a především v zemích Středního východu, s nimiž mělo Československo tradičně dobré vztahy, a zahájil bazarový výprodej strategických hospodářských podniků anonymním mezinárodním koncernům. Naprostá paralela s událostmi v SSSR tedy přímo vylučuje možnost neexistence jednotného ústředí i řízení „spontánních demokratizačních procesů“ v zemích tzv. sovětského bloku. Kdo, resp. co tím ústředím je, to autor ukazuje dostatečně jasně každému, kdo vidět chce!

Moje probuzení: Cesta k rasovému porozumění - David Duke

Moje probuzení je práce napsaná v autobiografické formě. Je to příběh mé cesty k rasovému porozumění, která má svůj počátek uprostřed 60. let v době, kdy jsem byl mladým mužem. Většinu základů svých znalostí jsem získal na konci zmíněného desetiletí, ale během posledních 30 let se mé rasové vědomosti o mnoho prohloubily. Od 60. let se staly dostupnými mnohé vědecké a politické materiály. V líčení mé cesty k porozumění se snažím čtenáři vtisknout dojem, že všechny mnou citované materiály byly v 60. letech dostupné. Do příběhů z této doby vkládám současná data a dokumentaci tak, aby měl čtenář výhodu získání nejnovějších poznatků. I z důvodu ucelenosti a uspořádání se část II a III soustředí na základní oblasti poznání v daném čase, zatímco v životě se získané znalosti tak elegantně rozškatulkovat nedají.

Také nechci opominout fakt, že když píšu „objevil jsem“ nebo „zjistil jsem“ – nenárokuji si žádné ocenění za originální objevy, protože mé vědomosti vychází z nespočtu autorů a jejich knih i článků. Jsem jejich dlužníkem, stejně jako jsem dlužníkem mnoha mých příznivců a přátel, kteří mi pomáhali vzdělávat se předáváním poznatků a vědomostí získaných jejich vlastním probuzením. Shromažďuji, organizuji, analyzuji a komentuji materiály vědců a spisovatelů od starověku až po současnost.

Tato kniha může být v rozporu s mnoha názory, které čtenář v současnosti má. To je důvod, proč uvádím mnoho citátů významných autorit, místo abych se o nich jen zmiňoval. Vypovídají mnohem silněji než já, proto je odsazuji a zvýrazňuji tučným písmem. Pokud je to v kontroverzní židovské otázce možné, záměrně v první řadě používám citace a dokumenty ze židovských zdrojů. Vyzývám vás k jejich pečlivému prozkoumání, protože vás ohromí.

Průmysl holocaustu - Norman Finkelstein

Průmysl holocaustu vzbudil po svém vydání v roce 2000 značnou reakci v mezinárodním měřítku. V jednotlivých zemích vyvolala kniha národní diskuse a dostala se do čela bestsellerů v Brazílii, Belgii, Holandsku, Německu, Rakousku a Švýcarsku. Každé velké britské noviny jí věnovaly nejméně jednu celou stránku, francouzský Le Monde dokonce dvě a úvodník. Kniha se stala tématem mnohých rozhlasových a televizních pořadů a zabývalo se jí několik dokumentárních filmů. Nejbouřlivější reakci vzbudila v Německu.

Život s deprivanty: Zlo na každý den - František Koukolík, Jana Drtinová

Dva svazky knihy Život s deprivanty se pokoušejí odpovědět na otázku, proč příslušníci druhu života, jenž sám sebe pojmenoval Homo sapiens sapiens (Člověk moudrý moudrý) dokáží být tak patologicky destruktivní a s veškerou, někdy geniální inteligencí tak stupidní a iracionální. Život s deprivanty navazuje na knihu Vzpoura deprivantů.

Kachny kontra slepice - 100 % politicky nekorektní komiks

„100% politicky nekorektní komiks.“ Ponořte se s chutí do bájného příběhu plného intriky, propagandy a zmaru.

Nebude náhodou, pokud v bajce najdete spoustu paralel s problémy dnešní doby. V naší zemi si už mnohdy nepřipadáme jako doma, úroveň vzdělávání je doslova mizerná a mládež marně postrádá hodnotnou perspektivu. Politika dnes znamená dohady úzké skupiny vyvolených o naplnění rozpočtu. Ale koho dalšího taková politika zajímá? My máme konkrétní problémy, které evidentně nezajímají ty, které nepálí. Je nejvyšší čas na změnu…

Pusťte se s námi i do našeho boje. V situaci, kdy česká vláda nehájí české zájmy, je naší snahou, aby hlas národa byl opět slyšet. I na Vás záleží, jak bude naše zem zítra vypadat, protože právě mladým patří budoucnost.

Zrcadlo Židů: Žid podle Talmudu - Karel Rélink (1925)

Talmud, náboženské učení Židů, které dodnes existuje a je Židy přijato jako jejich zákoník, byl napsán rabínem Judou asi r. 150 po Kr., a sice začal knihou, která byla pojmenována Mišna, další pak kniha Gemara atd.

Tímto faktem padá lež Židů, že by talmud vznikl jako obrana při jejich pronásledování ve středověku.

Talmud je u Židů božskou knihou, v které se rabíni jako tvůrci a vykladači talmudu prohlásili za neomylné a jejich slova jsou nad slova živého Boha.

Tím také dávají Židé přednost talmudu před biblí !

Časem však bylo napsáno rabíny tolik knih, tvořících dohromady talmud, že se v této záplavě a často si i odporujících zákonech samotní rabíni nevyznali, odhodlal se tudíž palestinský rabín Josef Quaro utvořit jakýsi souhrn - výběr talmudských zákonů ve formě stručných paragrafů, na čemž pracoval přes 20 roků a nazval jej „Schulchan-aruch“ (vyšlo v Benátkách r. 1565).

Spása světa: ubozí, pronásledovaní Židé - Karel Rélink (1926)

O autoru této knihy je asi dostatečně známo, že křivda někomu učiněná, citelně se jej dotkne. Tím spíše vzchopil se k obraně Židů, když mu byl honorář za tuto knihu předem vyplacen. Také objednavatel, velkoobchodník p. Camra, rovněž je velký přítel všeho utiskovaného tvorstva. Svěřil se mi, že např. v létě syrečky s červy vůbec nejí jedině z obavy, aby některého, třebas nerad, nepřekousl.

Tím dokázal dostatečně, že patří do řad předních „humanistů realistů“.

Proto doufám, že tato kniha vyplní své poslání u těch, kteří dodnes neví, co je „pravý humanismus“.

Na různá a prázdná hesla jako např. „vlast“ přitom není třeba se ohlížet. V tom není žádný pokrok.

Syndikovat obsah