Svoboda volby - Milton Friedman

Tato kniha vychází ze stejnojmenného televizního seriálu. Ukazuje a vysvětluje některé důsledky Hayekova vnímavého tvrzení a naprostou nepravdivost Proudhonova výroku, který představuje základ socialistického myšlení a socialistické doktríny.

Obyvatelé Československa, kteří strávili většinu nebo celý svůj život ve společnosti organizované podle Proudhonova principu, nás nepotřebují k tomu, abychom jim pověděli, jak ďábelský tento princip je. Znají to ze své vlastní zkušenosti. To však zdaleka ještě nemusí znamenat, že chápou důsledky Hayekova mnohem promyšlenějšího a hlubšího tvrzení.

Revoluce v Československu a v jiných evropských zemích byly totiž spíše protestem proti komunismu než výrazem podpory kapitalismu, který je interpretován většinou různě nebo nejasně. Fakt, že protestující byli "pro" cokoli mnohem lépe vyjadřuje ještě nejasnější termín "politická demokracie". Politická demokracie však není tou pravou základnou pro svobodu a prosperitu. V Hong Kongu, který zůstal britskou kolonií z důvodu hrozby čínské invaze, nebyla žádná politická demokracie, přesto tam každopádně vzrůstala prosperita a svoboda. Naopak v Indii, samostatné bývalé britské kolonii, má politická demokracie široký rozměr, ale nebyla s to dosáhnout ani prosperitu, ani lidskou či občanskou svobodu pro větší část obyvatelstva. Africké kolonie, jimž britská a francouzská koloniální moc udělila po I. světové válce nezávislost, se zpočátku pokusily o politickou demokracii, ale většinou byly uvrženy do diktatury jedné strany a netěší se ani prosperitě, ani svobodě.

Dosažení politické demokracie je jedním úkolem, vytvoření tržní ekonomiky druhým. Oba, pokud jsou správně pochopeny, představují cíle, na něž je nutno se soustředit. Ale ani jeden, ani druhý nejdou k jádru problému. Jak zdůrazňuje Hayek, původním základem prosperity a svobody je soukromé vlastnictví. Trhy jsou pouze technickým zařízením, nacházejícím se ostatně všude. Komunistické Československo mělo také tržní ekonomiku. Lidé dostávali na trhu práce za svou práci mzdu, na trzích zboží utráceli své důchody a prostřednictvím trhu peněz mohli shromažďovat úspory. Není však obtížné pochopit, že nešlo o žádné svobodné trhy, nýbrž o trhy řízené. Skutečně. "Svobodné trhy" jsou však samy o sobě důsledkem soukromého vlastnictví a jsou bez něj nemožné.

"Soukromé vlastnictví" není vůbec něčím zcela samozřejmým. Jeho základní princip zřejmě spočívá v tom, že existuje určitý "vlastník", který je oprávněn disponovat "svým" majetkem. Je to subjekt, kterému obecná pravidla umožňují v co nejmenší míře zasahovat do obdobných práv ostatních. Soukromé vlastnictví představuje právo směňovat majetek nebo služby, práce nebo příjem, který vytvářejí, s kýmkoli jiným na základě vzájemně přijatelných podmínek. Státní vlastnictví a řízení ekonomiky ponechané pracujícím zcela zřejmě znásilňují toto právo. Obdobné důsledky mají pevné minimální nebo maximální ceny i cla nebo jiná omezení dovozu, popřípadě dotace k vývozu. Z pojmu dobrovolné směny soukromého majetku nezbude vůbec nic, pokud bude omezen směrem ke svým činitelům.

Jistě chápete, že důsledky rozvinutých vlastnických práv jsou vskutku velmi významné. V krajním případě bychom je mohli považovat za příčinu úplného omezení Státu - anarchokapitalismus. Přestože by snad mohla být utopická koncepce působivá, ještě nikdy v historii nebylo možné obejít se bez určité ingerence státní moci. Ospravedlňuje ji téměř jednomyslná shoda, požadující, aby stát chránil jedny před násilím jiných, poskytoval a garantoval obecná pravidla pro řešení sporů mezi jednotlivci.

Jak naznačuje předmluva této knihy, prozkoumali jsme na abstraktní a obecné úrovni přiměřenou roli státu v knize "Kapitalismus a svoboda". Věříme, že "Svoboda volby' tyto problémy vyloží konkrétněji a jasněji. Pro lepší názornost jsme je dokumentovali na příkladech z USA a posuzovali jsme je v americkém institucionálním kontextu. Je nanejvýš pravděpodobné, že ne všechno z toho může být pro československé čtenáře relevantní.

Doufáme však, že se v budoucnosti domácím autorům podaří rozvinout tuto analýzu k řešení konkrétních domácích problémů v rámci československých institucí.

Československo se pustilo do velkého experimentu, aby zjistilo, zda je v jeho silách dosáhnout něčeho, co se doposud nikomu nepodařilo - transformovat centrálně řízený totalitární stát na svobodnou a prosperující společnost. Není to snadný úkol a úspěch není ničím zaručen. Jestliže by snad tato kniha mohla nepatrně přispět k úspěchu tohoto experimentu, bylo by to pro nás zcela neočekávanou odměnou za námahu vynaloženou za úplně jiným účelem a v úplně jiné době. Naše naděje a přízeň zůstávají s vámi.

Milton a Rose D. Friedmanovi, San Francisco, California U.S.A. 3. květen 1991

PřílohaVelikost
Svoboda_volby-Milton_Friedman.pdf1.69 MB