Operativně pátrací prostředky v trestním řízení - Jan Chvatík

Operativně pátrací prostředky jsou v trestním řádu relativně novým institutem. Jeho součástí se staly až v roce 2002 a to díky velké novele trestního řádu provedené zákonem č. 265/2001 Sb. (účinné od 1. 1. 2002). Do té doby byly součástí zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Tato práce si vedle nástinu historie právní úpravy operativně pátracích prostředků klade za cíl alespoň rámcově přiblížit postavení a úlohu těchto nástrojů v dnešním trestním řízení, poukázat na jejich specifika a částečně upozornit na některé problémy a otázky, které mohou vyvstat při jejich použití ze strany příslušných orgánů činných v trestním řízení, popřípadě naznačit možné změny „de lege ferenda.“

Na úvod je třeba předeslat, že nebylo mým cílem popsat tyto nástroje v celé jejich šíři a odpovědět na všechny otázky, které se v souvislosti s jejich aplikací nabízí. Brání mi v tom jednak rozsahové limity kladené na tento typ práce, dále jistá osobní odborná „nevyzrálost“, a také v neposlední řadě utajovaná povaha operativně pátracích prostředků (především nedostupnost některých interních aktů určených k jejich provádění).

Práci jsem si dovolil strukturovat do deseti kapitol. V úvodní kapitole bych se nejprve rád pokusil pojmově vymezit základní termíny, kterými se tato práce bude zabývat a to z hlediska současné právní úpravy. Vedle samotných operativně pátracích prostředků to bude zejména vymezení operativně pátrací činnosti, operativní techniky a tzv. podpůrných operativně pátracích prostředků. Ve druhé kapitole bych se chtěl dále zabývat stručným vývojem právní úpravy. První část této kapitoly by měla být jakýmsi exkursem do problematického období let 1948-1989, kde by mělo být poukázáno jednak na hlavní aspekty tehdejší partikulární právní úpravy a také na určitá specifika používání operativní techniky a operativně pátracích prostředků ze strany Státní bezpečnosti. Druhá část by se měla věnovat období let 1989-2001, a měl by zde být podrobněji rozebrán vývoj právní úpravy těchto institutů v zákoně č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Třetí kapitola se pak bude zaobírat tzv. velkou novelou trestního řádu (provedenou zákonem č. 265/2001 Sb.), kterou byly operativně pátrací prostředky inkorporovány do trestního řádu. Mimo hlavní důvody této inkorporace by se tato část práce měla dotknout také nejdůležitějších změn trestního řízení, které novela přinesla. Čtvrtá kapitola by se pak měla zabývat vybranými trestně-procesními zásadami, které mají vliv na samotnou aplikaci operativně pátracích prostředků a odráží se v zákonných podmínkách jejich aplikace.

Jádro práce by mělo ležet v následujících třech kapitolách, zabývajících se jednotlivými druhy operativně pátracích prostředků (předstíraný převod, sledování osob a věcí a použití agenta). Vždy půjde o nastínění jednotlivého operativně pátracího prostředku v rámci současného právního řádu, dále o upozornění na některé zajímavosti a také na sporné otázky z aplikační praxe, a o případné naznačení možných změn právní úpravy.

Další kapitola by se měla dotknout problematiky tzv. policejní provokace a práci by měla uzavírat kapitola mapující některé aspekty vztahu tzv. podpůrných operativně pátracích prostředků k operativně pátracím prostředkům.

Text práce vychází z právní úpravy účinné ke dni 1. 3. 2007.

PřílohaVelikost
Operativne_patraci_prostredky-Jan_Chvatik.pdf667.6 KB