Sionismus a judaismus

Moje probuzení: Cesta k rasovému porozumění - David Duke

Moje probuzení je práce napsaná v autobiografické formě. Je to příběh mé cesty k rasovému porozumění, která má svůj počátek uprostřed 60. let v době, kdy jsem byl mladým mužem. Většinu základů svých znalostí jsem získal na konci zmíněného desetiletí, ale během posledních 30 let se mé rasové vědomosti o mnoho prohloubily. Od 60. let se staly dostupnými mnohé vědecké a politické materiály. V líčení mé cesty k porozumění se snažím čtenáři vtisknout dojem, že všechny mnou citované materiály byly v 60. letech dostupné. Do příběhů z této doby vkládám současná data a dokumentaci tak, aby měl čtenář výhodu získání nejnovějších poznatků. I z důvodu ucelenosti a uspořádání se část II a III soustředí na základní oblasti poznání v daném čase, zatímco v životě se získané znalosti tak elegantně rozškatulkovat nedají.

Také nechci opominout fakt, že když píšu „objevil jsem“ nebo „zjistil jsem“ – nenárokuji si žádné ocenění za originální objevy, protože mé vědomosti vychází z nespočtu autorů a jejich knih i článků. Jsem jejich dlužníkem, stejně jako jsem dlužníkem mnoha mých příznivců a přátel, kteří mi pomáhali vzdělávat se předáváním poznatků a vědomostí získaných jejich vlastním probuzením. Shromažďuji, organizuji, analyzuji a komentuji materiály vědců a spisovatelů od starověku až po současnost.

Tato kniha může být v rozporu s mnoha názory, které čtenář v současnosti má. To je důvod, proč uvádím mnoho citátů významných autorit, místo abych se o nich jen zmiňoval. Vypovídají mnohem silněji než já, proto je odsazuji a zvýrazňuji tučným písmem. Pokud je to v kontroverzní židovské otázce možné, záměrně v první řadě používám citace a dokumenty ze židovských zdrojů. Vyzývám vás k jejich pečlivému prozkoumání, protože vás ohromí.

Průmysl holocaustu - Norman Finkelstein

Průmysl holocaustu vzbudil po svém vydání v roce 2000 značnou reakci v mezinárodním měřítku. V jednotlivých zemích vyvolala kniha národní diskuse a dostala se do čela bestsellerů v Brazílii, Belgii, Holandsku, Německu, Rakousku a Švýcarsku. Každé velké britské noviny jí věnovaly nejméně jednu celou stránku, francouzský Le Monde dokonce dvě a úvodník. Kniha se stala tématem mnohých rozhlasových a televizních pořadů a zabývalo se jí několik dokumentárních filmů. Nejbouřlivější reakci vzbudila v Německu.

Zrcadlo Židů: Žid podle Talmudu - Karel Rélink (1925)

Talmud, náboženské učení Židů, které dodnes existuje a je Židy přijato jako jejich zákoník, byl napsán rabínem Judou asi r. 150 po Kr., a sice začal knihou, která byla pojmenována Mišna, další pak kniha Gemara atd.

Tímto faktem padá lež Židů, že by talmud vznikl jako obrana při jejich pronásledování ve středověku.

Talmud je u Židů božskou knihou, v které se rabíni jako tvůrci a vykladači talmudu prohlásili za neomylné a jejich slova jsou nad slova živého Boha.

Tím také dávají Židé přednost talmudu před biblí !

Časem však bylo napsáno rabíny tolik knih, tvořících dohromady talmud, že se v této záplavě a často si i odporujících zákonech samotní rabíni nevyznali, odhodlal se tudíž palestinský rabín Josef Quaro utvořit jakýsi souhrn - výběr talmudských zákonů ve formě stručných paragrafů, na čemž pracoval přes 20 roků a nazval jej „Schulchan-aruch“ (vyšlo v Benátkách r. 1565).

Spása světa: ubozí, pronásledovaní Židé - Karel Rélink (1926)

O autoru této knihy je asi dostatečně známo, že křivda někomu učiněná, citelně se jej dotkne. Tím spíše vzchopil se k obraně Židů, když mu byl honorář za tuto knihu předem vyplacen. Také objednavatel, velkoobchodník p. Camra, rovněž je velký přítel všeho utiskovaného tvorstva. Svěřil se mi, že např. v létě syrečky s červy vůbec nejí jedině z obavy, aby některého, třebas nerad, nepřekousl.

Tím dokázal dostatečně, že patří do řad předních „humanistů realistů“.

Proto doufám, že tato kniha vyplní své poslání u těch, kteří dodnes neví, co je „pravý humanismus“.

Na různá a prázdná hesla jako např. „vlast“ přitom není třeba se ohlížet. V tom není žádný pokrok.

Talmud - Soncino Edition (anglicky)

Oficiální, rabíny schválené anglickojazyčné vydání Talmudu.

Bolševismus od Mojžíše po Lenina - Dietrich Eckart (1923)

„Tak je to!“ zvolal. „Jsme na scestí! Astronom to dělá jinak. Pozoruje např. skupinu hvězd. Kdo ví, jak už dlouho. Najednou mu dojde. Proklatě, tady něco nesouhlasí. Normálně by se k sobě jevy musely chovat tak a tak a ne jinak. Musí tu být tedy někde skrytá síla, která způsobuje odchylku. A krok za krokem pak získává správné číselné hodnoty nějaké planety, kterou dosud žádné oko nespatřilo. Jednoho dne se ukáže, že tady skutečně je. Co ale dělá historik? Nepravidelnost vysvětluje skupinou samou, povahou vynikajících státníků. Že by někde mohla být tajná síla, která všechno vede určitým směrem, na to nepomyslí. Ona tu ale je. Je tu od té doby, co jsou dějiny.“

Vývin Židomarxisty - Karel Rélink (1938)

Ve sbírce humoresek pod názvem „Šťastný domov“ (napsal J. Hašek, vydáno v Praze 1925), je mezi jinými také „humoreska“, ve které autor s úmyslem průhledným a přitom způsobem nadmíru surovým uráží city křesťanů hanobením církve a jejích představitelů.

Podobným lhavým způsobem může psát výhradně jen židobolševik a na takové zbraně je třeba vzít k sebeobraně rovněž něco mimořádného, silnějšího, ale pravdivého!

Každé uznané náboženství je v kulturních státech chráněno, ale pohleďme na ochranu našeho křesťanského náboženství u nás, pod vlajkou „pokroku, demokracie a humanismu“, a na drzé útoky židomarxistů na city ohromné většiny našich občanů.

Autor výše uvedené knihy, po převratu v Rusku bolševický komisař, našimi židomarxisty do oblak vynášený humorista, ve své knize píše:

Židovstvo v tajemství dějin - Julio Meinvielle (1936)

Je vhodné, nebo dokonce potřebné, vydávat dílo ze třicátých let minulého století? Odpověď nám dává sám autor brilantní charakteristikou světské moci Židovstva:

„… nadvláda tohoto národa je všude den ze dne citelnější, protože Židé ovládají naše vlády jako věřitel svého dlužníka. Židovská nadvláda je cítit v zahraniční politice národů, ve vnitřní politice stran i v hospodářské linii zemí. Stejně tak je přítomna v ministerstvech pro výchovu a školství, v učebních plánech, ve výchově pedagogů i duchovním postoji akademiků. Židovské panství se rozprostírá i nad bankami a finančními konsorcii, a kompletní mechanismus zlata, deviz a plateb se nezměnitelně odvíjí pod jeho vlivem. Židé ovládají světové zpravodajské agentury, světový tisk, časopisy i publicistiku, takže masy jsou ve svých duchovních postojích formovány podle potřeb a prospěchu Židovstva. Ovládají rovněž nepřehledný sektor zábavy a volného času, takže panují módě, kontrolují nevěstince a podobná zařízení, a monopolizují kino i rozhlas do té míry, že veškeré zvyky a mravy křesťanů jsou v současnosti přetvořeny podle Židem daných podmínek.“

Židovský mesianismus: Hlavní zdroj k likvidaci římsko-katolické Církve - Ingo Goldberg

Kniha německého autora z roku 1995 je věnována vztahům judaistického Židovstva a křesťanstva. Podává jasný výklad příčin vzájemného nepřátelství i jeho původců, uvádí čtenáře do teoretické i praktické kabbaly, Talmudu, do židovského mesianismu jako hlavního zdroje likvidace pravé Církve Ježíše Krista, a v zájmu objektivity staví výhradně na citacích židovských a zednářských pramenů:

„Nikoli tedy křesťanská nenávist k Židům, nýbrž principiální židovská nenávist ke křesťanům byla příčinou obrany křesťanské společnosti a historického ‚antijudaismu‘! Tato skutečnost ovšem byla v celém pokoncilním ‚dialogu‘ zamlčována. Navíc je třeba poznamenat, že výraz ‚antisemitismus‘ včetně celé s tím spojené tématiky se dostal do falešného světla, protože z pohledu křesťanské strany se nejednalo o ‚rasový‘, nýbrž doktrinální problém.

Společenský parasitismus v životě národů - Arno Schickedanz (1927)

V knize Arno Schickedanze z roku 1927 dostává čtenář do ruky mimořádné dílo, a to hned v několika ohledech. Nemusíme se nutně ztotožňovat s autorovým akcentováním „germánského nordictví“ v pasáži rasových resp. etnografických úvah, které byly v meziválečné morální i materiální bídě tehdejšího Německa mimořádně populární. Některé z nich již byly překonány pozdějším historickým bádáním, ale přesto jeho líčení národnostních poměrů na Středním Východě a jmenovitě v dnešní Sýrii se podivuhodně kryje s výsledky nejnovějších poznatků.

Schickedanzova kniha je výjimečná a svým způsobem i jedinečná především komplexností pohledu na „otázku všech otázek“, tedy na židovskou. Ani ten nejzaslepenější fanatický filosemita nenajde věcné argumenty – kromě pokřiku o „antisemitismu“ – proti následujícím autorovým vývodům.

Syndikovat obsah