Sionismus a judaismus

Kdo ovládá Ameriku? - National Vanguard Books

Ve světě neexistuje větší moc než ta, která manipuluje veřejným míněním ve Spojených státech. Žádný král, papež či generál, který v minulosti dobýval nová území, žádný církevní hodnostář nikdy nedisponoval mocí, která by se alespoň vzdáleně blížila moci několika mužů tahajících za provázky masmédií a zábavního průmyslu v USA.

Jejich moc není vzdálená či neosobní. Vstupuje do každé domácnosti v Americe a prosazuje svou vůli téměř celou dobu, kdy jsme vzhůru. Je to moc, která formuje a modeluje mínění v podstatě každého občana, mladého či starého, bohatého či chudého, jednoduše smýšlejícího či sofistikovaného.

Masmédia nám pomáhají formovat naše vlastní představy o světě a pak nám říkají, jak ty představy máme vnímat. V podstatě vše, co víme – nebo si myslíme, že víme, o událostech za hranicemi našeho sousedství či kruhu našich blízkých, k nám přichází formou denního tisku, týdenních magazínů, naší rozhlasové stanice, či naší televize.

Katechismus hebrejce v SSSR (Pravidla chování)

První červnovou sobotu roku 1946 zabavila tajná policie v Leningradské chorální synagoze u izraelských diplomatů (kteří tehdy ještě neměli imunitu, Izrael byl vyhlášen teprve 14.5.1948) anonymní knížečku, podle tisku i papíru vytištěnou v cizině, a Ždanov ji odnesl ke Stalinovi.

Ten nejprve myslel, že jde o provokaci, že Izrael chce se odchýlit od prosovětské orientace, kterou Ben Gurion Stalinovi slíbil. Ale jelikož izraelští diplomaté v Moskvě šířili dokument mezi ruskými židy i nadále, usoudil, že sionisté spíš hodlají vyvolat vlnu uprchlíků do nového státu Izrael, kterou v případě nových pogromů Stalin by byl donucen nejen povolit, ale i financovat. Stalin k pogromům nepřistoupil, avšak po otravě Gottwalda dostal strach o vlastní život. Reagoval aférou "bílých blůz" a zatýkáním židů. Brzo poté zemřel.

Judaismus jako světodějný protiklad ke křesťanství - Anton Orel (1934)

Ne antisemitismus, nýbrž antijudaismus! Takový je základní požadavek řešení židovského problému ve fundované knížce rakouského autora Antona Orela „Judaismus jako světodějný protiklad ke křesťanství“ z roku 1934. Charakteristicky dnes zcela „zapomenutý“ katolický sociolog a filosof Orel objasňuje židovskou otázku z jejích duchovně-religiózních – a tím v dané souvislosti – i rasových prazákladů. S podivuhodnou logikou i jasností obsahu zde Orel všechny pozitivně křesťanské čtenáře zbavuje zbytečných obav z rozhodování se ve věčné židovské otázce od Kristova příchodu a učení, a také dává všem – Židům i Nežidům – vysvětlení o zásadním bodu, na němž jediném v celé židovské otázce záleží, o judaismu.

Izraelská lobby a americká zahraniční politika - John J. Mearsheimer, Stephen M. Walt

Americká zahraniční politika ovlivňuje dění v každé části zeměkoule. Tato skutečnost neplatí nikde víc než na Středním východě, v regionu trvalé nestability a obrovského strategického významu. Nejnovější pokus Bushovy vlády o vytvoření demokratické společnosti v této oblasti přispěl k vytvoření těžké nestability v Iráku, prudkému vzestupu světových cen ropy, a teroristickým útokům v Madridu, Londýně a Ammánu. Protože je toho v sázce tolik, musí pravdu o tom, jaké síly řídí americkou politiku na Středním východě, pochopit všechny země.

Americkým národním zájmem by měla být především americká zahraniční politika. Během několika posledních desetiletí, a zejména od šestidenní války v roce 1967, se středněvýchodní americká politika točí kolem vztahů s Izraelem. Kombinace neochvějné americké podpory Izraeli spolu se snahou rozšířit v tomto regionu demokracii pobouřila arabské a islámské mínění a ohrozila bezpečnost Ameriky.

Tato situace nemá v historii americké politiky obdobu. Proč jsou Spojené státy ochotné opomíjet svou vlastní bezpečnost, aby mohly podporovat zájmy jiného státu? Člověk by předpokládal, že pouto mezi těmito dvěma zeměmi je založeno na společných strategických zájmech nebo na vážných morálních závazcích. Jak si však ukážeme níže, pozoruhodnou úroveň materiální i diplomatické podpory Spojených států Izraeli takto vysvětlit nelze.

Hrobaři Ruska - Alfred Rosenberg (1921)

Jen několikastránkové pojednání o původu, metodách a cílech prosazování bolševismu v Rusku lze bez přehánění nazvat drobným arcidílem, zvláště pak vzhledem k nepatrnému časovému odstupu, kdy mimo nezasvěcené téměř nikdo neměl
ani tušení o skutečném stavu věci. Autorovu podání sovětského režimu nelze věcně ani faktograficky vytknout ani to nejmenší; mnohem spíše je na místě ocenění.

Jeho jasnozřivost je téměř prorocká: „… avšak bílí ruští generálové budou (západními mocnostmi) podporováni jen do té míry a do té doby, než bratrovražedný a drásající boj ruského lidu skončí plánovaným úspěchem.“

Snad jen malé doplnění: Kerenskij nebyl ani „hysterický žvanil, ani naříkavý slaboch“, nýbrž velice schopný agent, který se o instalaci bolševického režimu v Rusku „zasloužil“ rozhodně víc než samotný Lenin a jeho lóžovým úkolem bylo připravit bolševikům půdu a poté jim předat moc, což také s naprostým úspěchem udělal. Není chybou autora, že to v roce 1921 nevěděl; ostatně tzv. oficiální historiografie tak důležitou skutečnost zamlčuje dodnes – bohužel rovněž s naprostým úspěchem.

Historie a náboženství Židů - Israel Shahak

Někdy ke konci padesátých let dvacátého století mi přední světový sběratel společenských zpráv a příležitostný historik John. F. Kennedy vyprávěl o tom, jak se v roce 1948 Harry S. Truman ucházel o prezidentský titul a v té chvíli jej všichni opustili. Náhle se objevili američtí sionisté a na prkna provizorního pódia na speciálně upraveném železničním vagonu přinesli v kufříku dva miliony v hotovosti. "A proto jsme uznali Izrael tak rychle." Ani já ani Jack jsme nebyli antisemité (na rozdíl od jeho otce a mého otce) a považovali jsme to za další humornou příhodu o Trumanovi a všudypřítomnosti korupce v americké politice.

Historické kořeny současného judaismu - Petr Mutinský

V současné době se otázka judaismu (tj. česky židovství) stává opět středem kritické pozornosti. Bohužel ve velmi zkreslené podobě. Stejně jako v mnoha jiných oblastech, je u většiny článků, ale i odborných publikací, na první pohled patrná absence znalostí a zejména hlubšího pochopení historických kořenů.

Minimální pozornost bývá věnována náboženské, nebo lépe řečeno ideové podstatě talmudu; naopak je jednostranně akcentována otázka hospodářská (přes svoji nepopíratelnou důležitost), která do věci vnáší ze strany odpůrců judaismu často zavádějící princip rasismu. Dochází pak i k takovým absurditám, že se např. píše o "arabském antisemitismu!" Z chronologického hlediska se pak český čtenář v posledních desetiletích seznamoval s judaismem obvykle jen v souvislosti s arabskoizraelským konfliktem. Zatímco v nedávné minulosti sdělovací prostředky nešetřily odsouzení sionismu (bez hlubšího objasnění) tohoto "nástroje světového, zejména amerického imperialismu", v dnešní době jsme svědky jevu právě opačného. Výše uvedené skutečnosti jsou ještě umocněny - vedle obtížného přístupu k pramenům - rostoucí neznalostí klasických jazyků: latiny, řečtiny, o hebrejštině ani nemluvě.

Golem: metla Čechů - Walter Jacobi (1942)

Vážení čtenáři, studenti, kamarádi a kamarádky, po osmé se s Vámi setkává studentská vlastivědná a národovecká organizace Staročeská společnost u virtuální knižní edice Národ. Nyní Vám přinášíme digitální zpracování knihy Golem … metla Čechů s podtitulem Rozklad českého nacionalismu od německého důstojníka Jacobi Waltera. Svým obsahem je tento svazek zcela výjimečný; autor popisuje skutečnosti, které jsou v českém prostředí málo známé, a které měly zásadní vliv na kolaps československého nacionalismu v době první republiky.

Navzdory tomu, že německý autor během svého života působil v nacistické bezpečnostní službě SD, jsou události ohledně českého národa líčeny s překvapivou objektivitou. Český nacionalismus, upadlý do spárů sionismu, svobodného zednářství a filantropického humanismu (a jejich společným produktem – liberální demokracie), byl několik měsíců po zahájení své politické činnosti odsouzen k zániku. Zcela jasně se rýsuje rozdíl mezi nacionalismem, láskou k národu, k jeho kultuře a tradicím a tzv. vlastenectvím, loajalitou ke státu a jeho režimu, opředenou přízraky Masaryka, Beneše, Karla Čapka, mezinárodního židovství a světového humanismu. Nacisté to velice dobře věděli.

Existují židovské rituální vraždy? - Christian Loge

Rituální vraždy nežijí pouze v „hysterické fantazii pověrčivých lidí“, a ani přiznání rituálních vrahů nelze dodatečně označovat za „vynucená mučením“, nýbrž jsou doložena spisovými materiály i svědectvími židovských vražd, která jejich existenci až do našich dnů prokazují jako skutečnosti. Židovské rituální zločiny budou pokračovat tak dlouho, dokud nebudou skutečné příčiny těchto ďábelských zločinů jasně ukázány jako talmudskými zákony diktované, pravidelně se opakující a záměrné hanobení Nežidů, stavěných na roveň dobytku. Jde o zločiny, které nikdy nebyly důsledně potírány, protože jejich nejtajnější motivy zůstávaly skryté; Nežidé stáli před nimi šokováni a ještě se mnohdy sami stavěli na obranu krvavé příšery pouštního démona. (Schramm).

Co říkají židovské zdroje o Nežidech - Leon Zilberstein

Tato práce představuje stručný přehled (neboli sumu) hlavních náboženských zákonů, rozhodujících o postoji Židů a judaismu k nežidům. Tato suma se opírá o řadu zásadních výňatků z klasických židovských halachistických zdrojů (samozřejmě zdaleka ne v plné šíři), které tvoří základ příslušných pravidel.

V omezeném rozsahu tohoto spisu jsme nemohli provést detailní analýzu všech pravidel halachy, obsažených v židovské literatuře, vztahujících se k nejrůznějším zde zmiňovaným problémům. Přesto jsme se pokusili vybrat a předložit čtenáři ohledně každé jednotlivé otázky víceméně kompletní soubor autoritativních pohledů (v jejich originální textové podobě). Je třeba zdůraznit, že zmíněné pohledy byly vybrány z klíčových prací vedoucích židovských zákonodárců nebo z hlavních (klasických) židovských náboženských zdrojů, především z Talmudu. V některých případech také citujeme mimořádně významné názory současných autorit. Tato vyjádření jsme shrnuli do jednoduché, přesto přesvědčivé podoby. Samozřejmě tato shrnutí neodráží každou nuanci kompletních vyjádření v originálních zdrojích; nicméně představují jednoznačný přehled řady existujících názorů a pravidel vytvořených klasickým ortodoxním judaismem.

Syndikovat obsah