Nová pravice

Politické vyjádření a represe surhumanistického principu - Giorgio Locchi

Levice jako garant pravomocí mezinárodního kapitalismu? Propagandistické užívání výrazu totalitarismus. Kriminalizování fašistických témat a symbolů více jak půl století po pádu fašistických režimů – a orwellovská všudypřítomnost fašismu v současné kulturní „produkci a konzumaci“: paradox? Zradil Hitler konzervativní revoluci? Byl národní socialismus „pohanský“ nebo ne? Kdo stojí mimo politickou linii ´pravice – střed – levice´? Proč není fašistický ´extremismus´ na krajích svého tábora, ale ve středu? Jsou svoboda a autorita, rebelství a loajalita – „hrdinskost romantismu“ a „hrdinskost klasicismu“, nesmiřitelnými protiklady? Co má společného Trockého myšlení s americkým Supermanem? Zajímají-li vás takováto a podobná témata či otázky, jste tu správně.

Manifest Nové pravice - Alain de Benoist

Nová pravice se zrodila v roce 1968. Není to politické hnutí, ale škola idejí. Aktivity, jež od té doby až po dnešek rozvíjí (vydávání knih a časopisů, pořádání kolokvií a přednášek, organizace seminářů a letních univerzit atd.), jsou především metapolitické.

Metapolitika není jiný způsob, jak se politicky angažovat. Není to ani „strategie“, která by směřovala k prosazování intelektuální hegemonie; nechce ostatní postupy nebo postoje diskvalifikovat. Spočívá jen na zjištění, že v kolektivním vědomí, a vůbec v celé historii lidstva, hrají rozhodující roli ideje. Herakleitos, Aristoteles, Augustinus, Tomáš Akvinský, René Descartes, Immanuel Kant, Adam Smith nebo Karel Marx vyvolali ve své době svými díly rozhodující změny, jejichž důsledky jsou patrné ještě dnes. Dějiny povstávají z vůle a jednání lidí, avšak tato vůle a jednání se vždy projevují v rámci určitého počtu přesvědčení, věrouk a představ, jež jim dávají smysl a řídí je. Nová pravice chce přispět k jejich obnově.

Syndikovat obsah