Komunismus a odboj

Bolševismus od Mojžíše po Lenina - Dietrich Eckart (1923)

„Tak je to!“ zvolal. „Jsme na scestí! Astronom to dělá jinak. Pozoruje např. skupinu hvězd. Kdo ví, jak už dlouho. Najednou mu dojde. Proklatě, tady něco nesouhlasí. Normálně by se k sobě jevy musely chovat tak a tak a ne jinak. Musí tu být tedy někde skrytá síla, která způsobuje odchylku. A krok za krokem pak získává správné číselné hodnoty nějaké planety, kterou dosud žádné oko nespatřilo. Jednoho dne se ukáže, že tady skutečně je. Co ale dělá historik? Nepravidelnost vysvětluje skupinou samou, povahou vynikajících státníků. Že by někde mohla být tajná síla, která všechno vede určitým směrem, na to nepomyslí. Ona tu ale je. Je tu od té doby, co jsou dějiny.“

Křížová cesta Ruska - Theodor von Winberg

Winbergova kniha z roku 1922 není pouze pozoruhodným výkladem vzniku a vývoje ruské státnosti a kronikou tzv. demokratické i později bolševické revoluce v Rusku – jde mnohem hlouběji, až na samý kořen zla! Jasně a přesvědčivě ukazuje prstem na skutečné původce a před užaslýma očima čtenáře líčí dlouholetou a neúnavnou přípravu toho, co později vešlo do dějin jako Velká říjnová socialistická revoluce. „Tento jev je právě důsledkem neodpovědné a zhoubně působící židovské revoluční agitace během více než padesáti let.“ Naprosto otevřeně a plným právem nazývá věci i jejich protagonisty pravým jménem – tedy revolucí židozednářskou!

„Dokonce ani dnes pořád ještě nechce tolik chytrých a skutečně vzdělaných lidí uvěřit, že existuje tajná, mocná a internacionálně organizovaná židozednářská síla, usilující o světovládu, k jejímuž dosažení se musí nejdříve zmocnit všech gójů!

Charta 77 - Václav Vejvoda

Co byla Charta 77, o co usilovala, kdo byli lidé, kteří ji navenek reprezentovali, čí zájmy vlastně hájila? Tyto a mnohé další otázky spojené s činností Charty 77 žádají stále důraznější a serióznější zodpovězení. Řadu odpovědí na uvedené otázky naleznete v následujícím materiálu, který pochází z "kuchyně" československé zpravodajské služby.

Prohlášení Charty 77

Dne 13.10.1976 byly ve Sbírce zákonů ČSSR (č. 120) zveřejněny „Mezinárodní pakt o občanských a politických právech“ a „Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech“, které byly jménem naší republiky podepsány v roce 1968, stvrzeny v Helsinkách roku 1975 a vstoupily u nás v platnost dnem 23. 3. 1976. Od té doby mají naši občané právo a náš stát povinnost se jimi řídit.

Největší omyl dějin - Stanislav Reiniš

Tato knížka navazuje na jinou, která pod názvem Sázka na kulhavého koně vyšla v roce 1999. Obě vycházejí z přesvědčení, že se všichni potřebujeme konečně vyrovnat s komunistickou minulostí. O tzv. komunismu se často diskutuje. Diskuse se však málokdy týkají podstatných otázek jeho teorie. I současní pohrobci vyznavačů komunismu se vysvětlování svého učení pečlivě vyhýbají. Na to, že zhoubná praxe marxistických režimů má svůj základ v nesmyslné teorii, se pomalu zapomíná. Proto se snažím vyložit systematicky, i když stručně, v čem byla teorie marxismu a leninismu zcestná a jak se její omyly odrazily v
našem životě.

Někomu by se zdálo, že toto téma je poněkud nezáživné a suché, ale jeho studium je přesto užitečné, protože jde o to, abychom si na prahu třetího tisíciletí konečně uvědomili, v čem byla bezperspektivnost reálného socialismu, co zpomalilo hospodářský, společenský a duchovní vývoj našeho národa a dovedlo jej do stavu, v kterém byl na konci roku 1989 a je do jisté míry ještě dnes.

Manifest komunistické strany

Evropou obchází strašidlo - strašidlo komunismu. Ke svaté štvanici na toto strašidlo se spojily všechny mocnosti staré Evropy - papež i car, Metternich i Guizot, francouzští radikálové i němečtí policajti. Kde je opoziční strana, která by nebyla svými vládnoucími odpůrci vykřičena jako komunistická, kde je opoziční strana, která by opět potupnou výtku komunismu nevmetla
ve tvář jak pokrokovějším opozičníkům, tak i svým reakčním odpůrcům? Z této zkušenosti vyplývá dvojí. Komunismus je již uznáván všemi evropskými mocnostmi za moc. Je svrchovaný čas, aby komunisté otevřeně před celým světem vyložili své názory, své cíle a své snahy a proti báchorkám o strašidle komunismu postavili manifest strany samé. Proto se v Londýně
shromáždili komunisté nejrůznějších národností a sepsali tento manifest, který uveřejní v jazyku anglickém, francouzském, německém, italském, vlámském a dánském.

Analýza 17. listopadu 1989 - Miroslav Dolejší

Základní mystifikací je tvrzení že, 17. 11. 1989 došlo v Československu ke spontánní revoluci obyvatelstva proti vládě KSČ. Tento politický převrat byl připravován přibližně od června 1988, přičemž situace k němu byly vypracovány už od prověrek v KSČ 1969-70 a založení Charty 77. Tento závěr dokládají tato fakta:

1) K převratům došlo ve všech komunistických státech Evropy synchronizovaně v průběhu 7 měsíců. Z hlediska sociologického a psychologického je vyloučeno, aby tyto převraty byly uskutečněny spontánně, neorganizovaným, dezorientovaným a víceméně loajálním obyvatelstvem, proti téměř neomezené moci komunistických vlád těchto zemí, zajišťovaných vojensky a bezpečnostně druhou největší mocností světa - SSSR, jejíž síla nebyla otřesena.

2) Výsledkem všech těchto převratů je ponechání moci v rukou komunistických stran - více nebo méně skrytě (přejmenování stran, taktické úpravy pogramů, přesun skrytých kádrových rezerv do vedení a naopak, atd.).

Syndikovat obsah