Nacismus po roce 1945

Ian Stuart: Nacistická rocková hvězda - Paul London

Když jsem poprvé potkal Iana Stuarta, byl jsem čtrnáctiletý skinheadský výrostek. Došlo k tomu ve skinheadském obchodě Last Resort ve východním Londýně. Mickey French, majitel obchodu, dělal všechno pro propagaci návratu Skrewdriveru – pravé skinheadské kapely. „Strength thru Oi“ (Oi k síle) na gramofonu vyřvávalo na nedělní tržiště přes strategicky umístěné reproduktory o velikosti kytarových zesilovačů. Ze všeho nejvíc mě uchvátilo, jak byl Ian Stuart přátelský.

Díky domluvě se dvěma chlapíky, kteří vypadali jak z románu Charlese Dickense a byli známí jako „dvojčata“, jsem se dostal na koncert „Back with a bang“ při příležitosti návratu kapely v londýnském klubu One Hundred. Tihle dva kromě práce v Last Resort hlídali i u dveří klubu – a ačkoliv jsem se co nejvíc snažil vypadat na osmnáct, kdyby mě neznali z Resortu, nikdy bych se tam nedostal.

Nějaké koncerty jsem navštívil už dřív a i když na nich také bylo plno rasistických skinheadů – tohle bylo něco jiného. Místo aby před shromážděným davem bagatelizoval politiku – Ian Stuart ji naopak veřejně propagoval. Tam, kde se kapely jako The Business nebo Four Skins cítily nejistě, si to Skrewdriver užíval. Po letech, kdy si skinheadi dávali pozor na pusu, teď Skrewdriver říkal to, co chtěli slyšet s pozdravem dvěma prsty každému, kdo by si dovolil se hádat.

V průběhu dalších let jsem poznával nejen hudbu, ale i tohoto muže osobně. Jeho nadšení a povaha byly nakažlivé. Doopravdy ve vás vyvolával pocit, že to všechno má smysl. Že jednoho dne můžeme zvítězit.

White Power - George Lincoln Rockwell

Na sklonku století, jehož dominantním rysem je rozmach dekadence, rozkladu a zvrhlosti v takové míře, jakou nepoznalo celé předcházející milénium, na sklonku století, jež povýšilo komedianty nad bohy a z oplzlosti učinilo kult, na sklonku století, které s bravurní elegancí popřelo dílo věčné Přírody a ty, kteří se byť jen náznakem pokusili vytrhnout ze jha novodobých otrokářů, trestá tím, co je od prvobytně pospolné společnosti hodnoceno jako trest nejvyšší - vyvržením ze společnosti, na sklonku tohoto století se vám dostává do rukou kniha, jejíž autor byl ryzím prototypem árijského nadčlověka druhé poloviny dvacátého století, mužem, který povstal, bojoval a padl za svůj ideál ne kvůli profitu, luxusu či privilegiím, ale s úsilím o vítězství super-idealistických železných tezí a zákonů všemocného Univerza.Tato kniha byla právem častokráte nazývána "biblí" bílého, árijského člověka a pokud by svět nebyl opředen vlákny "neviditelné okupační vlády", byla by jistě jedním z děl, na něž by byla naše civilizace právem hrdá. Snad je její přítomnost ve vašich rukou prvním krokem na cestě k procitnutí a vysvobození z předsálí inferna.

Vzkaz - Roman Skružný

Moje nejstarší vzpomínky sahají asi do doby, kdy jsem šel poprvé do školy. A jelikož jsem se narodil 31. října 1932, šel jsem do první třídy 1. září 1938. Vůbec se nedá říci, že bych se do školy nějak zvlášt těšil. Bylo to pro mne cosi neznámého a tajemného, něco, čeho jsem se tak trochu bál. Snad to bylo i tím, že jsem byl od přírody spíše uzavřenější a samotářské povahy. Nikdy jsem třeba necítil potřebu mít kolem sebe spoustu kamarádů, nikdy jsem také nehrál takzvané kolektivní hry a sporty (dodnes neznám jejich nejzákladnější pravidla a kdybych kupříkladu musel z nějakého důvodu jít na fotbal, nebo se na něj jen dívat v televizi, tak bych se celou dobu strašně nudil a byla by to pro mne ztráta času). Můj zájem se nesl zcela jiným směrem a zkušený psycholog by patrně řekl, že to nebylo zrovna tak docela správné, určitě ne normální. Byl jsem až chorobně zvídavé dítě.

Lincoln Rockwell: život nacionálního socialisty - William L. Pierce

GEORGE LINCOLN ROCKWELL se narodil 9. března 1918 v Bloomingtonu, v malém zemědělském městě s těžbou uhlí uprostřed Illinois. Oba jeho rodiče byli divadelní umělci. Jeho otec, George Lovejoy Rockwell, byl osmadvacetiletý estrádní komik anglicko-skotského původu. Jeho matka, rozená Claire Schade, byla mladá německo-francouzská baletka z rodinné taneční skupiny. Jeho rodiče se rozvedli, když mu bylo šest let. Během několika dalších let žili on a jeho mladší sourozenci střídavě s matkou i otcem. Mladý Rockwell prožil větší část svého mládí v Maine, na Rhode Island a v New Jersey. Jeho otec se usadil v malém pobřežním městě v Maine a Rockwell přes léto pobýval tam; navštěvoval školu v Atlantic City a později, v průběhu zim, v Providence. V pozdějších letech rád vzpomínal na letní dny strávené na plážích Maine, na turistiku v lesích nebo na prozkoumávání zátok a úžlabin na pobřeží se svou plachetnicí, kterou si sám postavil ze starého člunu. Rockwell během těchto ranných let strávených s otcem získal doživotní lásku k plachtění a k moři.

In hoc signo vinces - George Lincoln Rockwell

Dlouhodobý trvalý úspěch v jakémkoliv lidském konání není nikdy výsledek slepé náhody. Dosažení jasně vytyčeného cíle, ať se jedná o pohyb z bodu X do bodu Y, stavbu domu nebo organizování obchodu, je vždy výsledkem tří věcí:1) Duševních schopností nutných k pochopení problému, počítání s odporem a zvolení nejlepší cesty k překonání tohoto odporu na cestě k cíli;2) Vůle a odhodlanosti udělat vše, co je nezbytné k dosažení vytouženého cíle bez ohledu na překážky;3) Fyzických možností, síly a odvahy dokázat provést plán a bojovat s použitím rozumu a nezlomné vůle.Jestliže některý z těchto tří elementů bude v kterémkoliv směru nedostatečný, neúspěch je předpokládaným a nevyhnutelným následkem.

Syndikovat obsah