Islám

Islám v Evropě: obohacení, nebo nebezpečí? - sborník textů

Přítomnost islámu na evropském kontinentě není zdaleka pouze novodobou záležitostí – jeho vliv na utváření Evropy se datuje již řadu staletí. V poslední době se však o islámu hovoří převážně v souvislosti s teroristickými útoky páchanými ve jménu islámu a s problémy komunit novodobých muslimských přistěhovalců do západní Evropy. Objevují se tak nové hrozby a nové otázky nad budoucností Evropy, ve které islám hraje stále silnější roli.

Sborník „Islám v Evropě – obohacení, nebo nebezpečí?“ shrnuje texty ze semináře se stejným názvem, který CEP uspořádal 14. prosince 2005, a přináší další doplňkové texty, které na nastolenou otázku pohlížejí z různých úhlů.

V části A sborníku jsou zařazeny příspěvky Benjamina Kurase – spisovatele působícího v Londýně, Zdeňka Müllera – arabisty působícího ve Francii, Tomáše Pojara – náměstka ministra zahraničních věcí a Jiřího Weigla – vedoucího Kanceláře prezidenta republiky. Benjamin Kuras vyzývá k sekularizaci islámu – k jeho odpoutání od státu a k jeho vstupu na volný trh idejí, kde by nenásilně soutěžil jak s jinými náboženstvími tak s atheismem. Zdeněk Müller poukazuje na vykořeněnost muslimských komunit ve Francii, která je živnou půdou pro fanatismus. Tomáš Pojar vyvrací tezi, že by příčinou islámského terorismu byla chudoba. Jiří Weigl vidí problém v evropském multikulturalismu, který brání menšinám v přirozeném začlenění do společnosti a ponechává je v předměstských ghettech.

Korán

Z arabského originálu al-Quran přeložil dr. Ivan Hrbek, 1972.

Veden démony: Mohamed očima svých současníků - Adelgunde Mertensackerová

Předkládané dílko je výsledkem dlouholetého studia islámu. Zprávy a citáty jsou převzaty výhradně z pramenů, které islámští učenci uznávají za autentické.

Jde především o „korán“, podle islámského pojetí doslovné zjevení Alláhovo, a dále o tradiční podání Mohamedova života slov ve sbírkách „hadith“, které jsou muslimy považovány za stejně závazné jako korán.

Pohltí nás islám! - Beat Christian Bäschlin

Ve Francii se nám předvádí budoucnost Evropy - Francie se stává africkou provincií. Svébytnost a samostatnost Evropy mizí a současně s tím dodává islám africkým přistěhovalcům velkou sebejistotu a sebevědomí. V důsledku toho také zůstávají nově příchozí lhostejní ba nepřátelští vůči evropským vlivům.

Od padesátých let se probrali politicko-náboženští vůdcové „spícího“ islámu a rozpoutali mohutnou vlnu islámské religiozity. Nově probuzený islám soustřeďuje a posiluje přistěhovalce do Evropy a bez ohledu na rasová ohraničení jim dodává pocitu sounáležitosti. Počítat ještě dnes s možností nějaké asimilace islámských přistěhovalců by bylo - přinejmenším - pošetilé! Upadající a dekadentní kultura Evropy již není schopna islámu odolávat.

Odkud pochází islám - Curzio Nitoglia

Italský katolický kněz Curzio Nitoglia v rozsahem drobné, ale významem nesmírné studii (německá verze 1998) ukazuje skutečné ideologické pozadí islámu, a současně odhaluje skryté hnací síly za dlouhodobou islamizací křesťanské Evropy. Předkládaná práce je velice zdařilým a potřebným doplňkem i protějškem tématické studie německého magistra teologie Johanna Rothkranze s českým titulem „Kdo skutečně řídí islám“. Kdo se chce na základě nesporných důkazů poučit o praktické strategii a taktice ďábelského plánu využívání fenoménu islám Satanovou synagogou, má k tomu nyní vhodnou a vítanou příležitost.

Kdo skutečně řídí islám - Johannes Rothkranz

Studie německého autora, magistra teologie Johanna Rothkranze, z roku 1996 usvědčuje ze lži kontrolovaná média, která neinformované veřejnosti systematicky líčí „radikální islám“ jako světovou hrozbu terorismu. Autor podrobně dokládá, že ve skutečnosti je islámský „fundamentalismus“ pouhým nástrojem Sionu, „bezzubým lvem“, podle prastarého a dokonale osvědčeného receptu personálně infiltrován od vrcholu, politicky (a pro zuřivě zaslepené masy nepozorovaně) sváděný na slepou kolej. Autor spolehlivě dokládá, že vedení islámu je skrytě řízeno zednáři, marany i tajnými službami v čele s Mossadem, a také ukazuje, jak Sion pomocí přílivu islámských „přistěhovalců“ do Evropy současně všemožně podporuje „multikulturní“ a „multietnický“ rozklad křesťanství a zvláště katolické Církve, i když stranou smrtelně záludného útoku nezůstává ani protestantství a pravoslaví.

Syndikovat obsah