New World Order

Postdemokracie: hrozba nebo naděje?

Korporativistické tendence, snahy některých jednotlivců či skupin doplnit či nahradit demokracii různými formami zapojení vybraných sdružení či svazů do výkonu státní moci, se vynořují opakovaně, a to u nás i v zahraničí. Dříve se pro takovou alternativní formu vlády používal termín korporativismus, dnes se často hovoří o postdemokracii či NGO-ismu.

Sborník „Postdemokracie – hrozba, nebo naděje?“, který shrnuje texty ze semináře se stejným názvem a přináší další doplňkové texty, se zabývá tématem, které považujeme za vysoce aktuální, a kolem kterého současně vzniká řada nedorozumění. Pohled politologa, sociologa, prezidenta republiky i představitelů pravicových i levicových spolků snad pomůže toto téma objasnit.

Na semináři, který CEP uspořádal 12. července 2005, vystoupili Ladislav Jakl z Kanceláře Prezidenta republiky, Jiří Tutter – ředitel Greenpeace ČR, Michal Semín z Institutu Sv. Josefa, a Vít Hloušek z Politologického ústavu z Masarykovy univerzity v Brně. Jejich vystoupení jsou obsaženy v části A sborníku.

Střet civilizací - Samuel Huntington

V létě roku 1993 mi časopis Foreign Affairs otiskl článek nazvaný „Střet civilizací?". Dle názoru redaktorů esej v posledních letech vyvolal více diskusí než kterákoli jiná stať otištěná v tomto časopise od čtyřicátých let. Ať už je tomu tak či nikoli, rozhodně vyvolal víc diskusí než všechny mé ostatní publikace. Reakce a komentáře přicházely ze všech světadílů a z nejrůznějších zemí. Na některé lidi učinil velký dojem, jiné zaujal, některé pobouřil, jiné zas značně provokoval tezí, že ústředním a nejnebezpečnějším rozměrem rodící se globální politiky bude konflikt mezi různými civilizačními skupinami. Ať už byla hodnota článku jakákoli, jisté je, že vzbudil pozornost u příslušníků všech civilizací.

Úprk rozumu: politická korektnost a smrt veřejné rozpravy ve Velké Británii - Anthony Browne

Známý britský novinář Anthony Browne se ve svém eseji zabývá jedním z klíčových fenoménů současného veřejného života - politickou korektností. Na rozdíl od jiných kritických textů se však neomezuje na pouhé okrajové projevy, jakými jsou leckdy komicky neústrojná "korektní" pojmenování, jeho analýza směřuje do hloubky. Politickou korektnost chápe jako ideologii, jež výrazně formuje nejen vyjadřování, ale hlavně myšlení a postoje jednotlivců i skupin, zvláště těch mediálně a politicky aktivních.

Kde se vzala ideová struktura, v jejímž jménu je moderní západní člověk ochoten tolerovat cenzuru a autocenzuru? Jaké jsou její kořeny? A komu a čemu v konečném důsledku slouží? To jsou jen některé z velmi provokativních otázek, jež si autor v této knize pokládá.

Maastrichtská dohoda, konečné řešení pro Evropu - Johannes Rothkranz

Zda je překládané dílo skvělou analytickou studií hrozné reality, nebo pouze výstředním kriminalistickým pamfletem, o tom už musí rozhodnout sám čtenář podle vlastních schopností logického úsudku. V každém případě však přichází za pět minut dvanáct – pokud i to není příliš optimistické – aby nic netušícím a nepředvídavým Evropanům přesvědčivými argumenty vysvětlilo co je na ně chystáno. Jde o doslova a do písmene o bezbožný a hanebný plán, podle něhož mají být evropské národy pomocí tzv. Maastrichtské dohody o Evropské unii vydány úplně a neodvolatelně na pospas zlověstným a celosvětově organizovaným mocnostem, jejichž stěžejním cílem je „zničení křesťanství, národností a svobody Evropy“, jak napsal už roku 1948 osvícený šéfredaktor „Times“.

Nadcházející diktatura humanity aneb Panství Antikrista - Johannes Rothkranz

Dnes již klasickou trilogii německého autora, magistra teologie Johanna Rothkranze, z roku 1991 lze bez nadsázky označit za nejzákladnější a nejpotřebnější dílo k úvodu do dané problematiky. Spisovatel své monumentální dílo rozdělil do tří svazků, v nichž postupuje od obecné situace a základního poučení (I. díl) přes konkrétní příklady činnosti temných sil v pozadí celosvětového dění (II. díl) až k nejdůležitějším souvislostem a cílům (III. díl), jimiž je sloučení všech konfesí do synkretického „náboženství humanity“ jako nezbytného předpokladu pro instalování jednotné světovlády, nejstrašnější diktatury, jakou dějiny lidstva dosud nepoznaly. Autor se svým dílem snaží vyburcovat uspané Evropany, aby nedali na vábení svých domácích politických loutek Sionu a poslali je všechny bez výjimky tam, kam dávno patří! Nezbývá než knize přát, aby byla čtena s důkladností a pozorným srovnáváním napsaného s realitou, a hlavně také aby si z ní čtenáři vyvodili příslušné závěry.

Poslední varování: dějiny Nového světového řádu - David Allen Rivera

Tato kniha se zabývá organizací, známou jako Ilumináti. Poprvé jsem o této skupině slyšel v roce 1978, kdy se mi do rukou dostala magnetofonová kazeta, která byla namluvena na Open Door Church in Chambersburg, PA. Hostující mluvčí, jménem John Todd, se označil jako bývalý člen, odhalil existenci tohoto tajného řádu elity, který více než 200 let kontroloval světové události, a jehož konečným cílem bylo nastolení světové vlády. Po vyslechnutí této kazety jsem byl šokován. Bylo to tak neuvěřitelné, tak nepředstavitelné, že to nemohla být pravda; ale nemohl jsem to pustit z hlavy. Abych ukojil svou zvědavost, rozhodl jsem se zahájit vlastní pátrání.

Vedle shánění informací o Iluminátech jsem také pátral po Johnu Toddovi. Na konci svého pátrání jsem nebyl schopen dojít k závěru ohledně jeho autentičnosti, avšak 90% z toho, co řekl o Iluminátech, byla ověřitelná pravda. Pokračoval jsem ve svém výzkumu a čím hlouběji jsem se dostával, tím znepokojivější informace jsem získával. Když jsem jako dítě sedával v kostele a poslouchal, co Bible říká o tom, co se stane v "posledních dnech", bylo skutečně těžké si představit, jak to všechno může být možné. Informace, které jsem získal o Iluminátech, jsem dal do perspektivy této estachologie. Nyní se mi jevilo nejen jako možné, ale stalo se nepopiratelným faktem, že nic netušící svět je veden k vyplnění proroctví z doby vzdálené téměř 2000 let.

USA v rukou Velkého bratra - Frank Hills

Na přelomu druhého a třetího tisíciletí neexistuje asi žádná země, která by už neupadla do nastražené léčky svých úhlavních nepřátel a nebyla by cíleně vedena k zániku. Téměř všechny národy již dávno postoupily svou suverenitu a výsostná práva nadstátním organizacím jako OSN, Světové obchodní organizaci či Mezinárodnímu měnovému fondu, čímž se samy degradovaly na hříčku v rukou mocných oligarchů a globalistů. Z megakoncernů a internacionálních finančních institucí se staly nové velmoci, které se už nemusejí ohlížet na státní hranice a nacionalismus, a proto také bezohledně provozují svou lidem nepřátelskou politiku.

Smrt ve středu - Petr Hájek

"Sovy nejsou, čím se zdají být," praví tajemně zvláštní agent Dale Cooper v Lynchově kultovním americkém seriálu TwinPeaks. Tato věta dostala křídla a obletěla na nich svět. Pokrytectví, dezinterpretace, mystifikace, stejně jako absurdní,krkolomné a spiklenecké výklady každé banality. To jsou průvodní znaky problémů i "problémů", jimiž nás denně prostřednictvím médií v nekončících erupcích zahlcuje technologický svět konce a počátku tisíciletí. Nejen režisér David Lynch, který svou poetiku na otevřené mystifikaci staví, se tomu dovedně - a právem - ironicky směje.,,Je-li člověk paranoidní, neznamená to ještě, že není pronásledován," připomíná stejně oprávněně známý, k Lynchovikomplementární bonmot neznámého autora. Platí-li však obojí, jak se v tom zmatku vyznat? Těžko.Médii se zabývám vlastně celý život a ze všech stran. Především jsem v nich dlouho pracoval. Před rokem '89 jako reportér v časopisu Květy, po něm v časopisu Reflex, který jsem v roce 1990 založil a několik let řídil. Napsal jsem také několik knížek, beletrii i takzvanou literaturu faktu. Poslední z nich (Předběžný portrét, o fenoménu Boleslav Polívka) vyšla nedlouho před pádem komunismu. O té doby jsem se už do žádného většího knižního projektu nepustil.

Sjednocování Evropy - Josef Šíma

Denně jsme zavalováni zprávami o postupu evropské integrace, o naší budoucí účasti v tomto procesu a o nesčíslné paletě projevů evropské sounáležitosti. Masové sdělovací prostředky o tomto tématu hovoří hned na prvních stranách či v prvních minutách svých zpráv. Čteme požadavky o nutnosti financování knih z veřejných rozpočtů na nadnárodní úrovni pro podporu rozvoje styků mezi národy, slyšíme varování před chaosem v příštím tisíciletí, nebude-li ustavena nadnárodní veřejná moc, která bude dbát na rozvoj ekonomické solidarity, pozorujeme rozpad několik staletí trvajícího systému evropských národních států, sledujeme vojenská přeskupování nejrůznějšího stupně, a to vše ve jménu evropské identity. Příčinou takovéhoto rozmachu aktivit na evropské úrovni má údajně být „nezadržitelný postup evropské integrace” a obranou proti nebezpečí anejistotě pramenící v okolním světě nebo v nedaleké budoucnosti je prý urychlení této integrace, harmonizace práva členských zemí EU a nadnárodní redistribuce bohatství.

Samiëlova sedmá oběť aneb zakošerování Íránu

Na dalších stránkách budou uváděny věci, které mohou mnohým znít tak překvapivě nebo dokonce hrůzostrašně, že by raději zase knihu s potřásáním hlavy odložili. Do jisté míry spontánně se zdráhají uvěřit zde vylíčenému. To by však neměli dělat. Zde se totiž nešíří žádná politická „víra“, nýbrž jsou pouze uváděny skutečnosti a vyvozovány z nich odůvodněné závěry. Proto mají autoři této knihy právo očekávat, že se čtenář nebude přinejmenším předem uzavírat jejich myšlenkovým pochodům jen proto, že její závěry nejspíš nezapadají do jeho naučeného způsobu politického a historického nazírání světa.

Syndikovat obsah